Ti z nás, kteří nesou medicínu léčitele, často otevírají svou autentickou přítomností mnoho zranění. Staré šrámy vyplouvají na povrch a tváří se jako zkáza, zlost, smutek, bolest… a pod tím vším je láska. Správně uchopená síla léčitele je ta, jež dlí v srdci lásky, láska dlí v jeho srdci, a skrze ni a pravdu proniká do jádra lásky i druhé bytosti, do místa z kterého pramení léčivá síla stvoření, která zaceluje zranění. Aktivují ho právě ti, jež drží pole lásky, bez ohledu na to, jak se situace jeví navenek.
 
Je snadné někomu “rozkopnout hračky“, ta pravá síla je však umět je i poskládat na správné místo. Stačí jedno slovo podpory, stačí vidět očima lásky, a celé zranění se začíná zacelovat, medicína proudí do života a jej ozdravuje tam, kde to bylo “pocucháno“.
 
Vějíř je pro bytost s velkým srdcem, jež nese velké vize, které kotví zde na zemi právě tím, že ztělesňuje kvality, jaké nese. Nesnaží se být někým jiným, než kým je. Vidí svou krásu právě v tom, kým je.
 
Často míváme pocit, že máme být nějak víc, něco víc, líp,.. a přitom nám uniká, že to, kým právě jsme je to nejvíc. To, co je nám nejpřirozenější, to je to naše kouzlo, a nemusíme – a ani nemůžeme ho hledat nikde jinde. Nikde dál.. v budoucnu.. venku.. Je to cesta zpět. Pár kroků zpátky v tom běhu života. Dosednutí na trůn sebe-lásky.
Skutečná síla pramení z laskavého srdce. Tu zde nese holubice. Ta, jež se vznáší na křídlech víry a něhy, věrnosti, laskavosti.
 
Káně je vizionářský princip, nese vize z vyšších sfér, odkud jasně vidí to, co jiným zůstává skryto. A občas i nám samotným. Občas ten celek vidíme, občas jen ty kroky, které je třeba následovat s důvěrou, že se celý obrázek vyjeví. Neulpívat na ničem z toho. S důvěrou jednat, krok za krokem, tak jak vede Velký Duch. Věřit i ve chvílích, kdy se zdá, že nás dovedl k rozkladu.. a právě to je naše cesta skrz.. tam svlékneme, co není naše, co nejsme mi.. abychom vyšli očištění, nazí.. tím, kým jsme.
Bažant je divoká síla, nese v sobě oheň a barvitost bytosti, jakou umí projevovat. Proudí v něm síla stvoření – životní síla a neutuchající vášeň.
 
Kachna je pečující bytost. Nese posvátnou inteligenci naší emocionality, učí jak s ní zacházet, jak se vznést nad rozbouřené hladiny vod (a zde se spojuje s kánětem a jeho vizí celku), ví jak a kdy je třeba se zanořit hluboko. Pluje ladně a jistě na hladině dění. A je to taky šprýmařka, ráda žertuje, je hravá, miluje zábavu,.. prostě vodní emotivní bytost plná lásky a něhy.
 
Labuť je korunou vody, nese vznešenost a sílu. Ladnost a sebejistotu. Volá k sobě duše básníků a umělců, přináší inspiraci, volá po svobodě. Přináší světlo a v něm léčení.
Sojka, s jinými světy spojka. Vidí do říší, které jsou za horizontem známého, a přitom je známe, jsme tam doma. Alespoň někteří z nás, my z Bird Tribe. Tam ona hledí a přináší moudrost poznání právě z těchto domovin. Šeptá hlasem duše a volá nás domů.
 
Rukojeť z hovězí kůže a parohu srnce, jež dlouhá léta strážil prostor mého nynějšího domova.
 
Uvnitř uschován tajemný vivianit, vedoucí do velkých hloubek poznání.