Péče ti je třeba
neb dlouho trápila ses
dojídala starý chleba
ráda neměla ses
za chyby se trestala
místo toho, abys z nich učila ses růst
vina za a pocity selhání
stahují tě ke dnu
strach ti nahání
ale co když se zvednu
…a zase spadnu
Tak zase vstaneš
a naučíš se rovně stát!
Co na tom, co bylo
.. co tě to naučilo?
To víš
aplikuj to v životě
ať svou cestu najdeš
ať v síle své stojíš
čelíš svým strachům
dál se však nepodvolíš
Kdo ví mnoho o síle
jež do dní se vplétá
rozhodnutí růst a učit se
co funkční je, sebou brát
co neplnilo účel svůj
na to se vysrat
Život je dlouhý
na opakování starých chyb však moc krátký se zdá
neviň se
netrestej
vyrosť na tom
a pak to pust!
Sebou ber jen to platné
ty, co ti za tvůj čas stojí
kde radost kvete
a strach se tě dotknout bojí
neobstojí
Ty svou sílu znáš
ráda se máš
a tak si volíš
co žít ve svém poli
co pustit
a jak si odpustit
abys mohla zase žít

• holubice
• larimar, růženín